Bojovnice Livia Lancelot

17.12.2010 20:38

 

Bojovnice Livia Lancelot

Dívky by již brzy nemusely být součástí profesionálního motocrossu. Nemyslíme tím samozřejmě krásné holky v náruči závodníků, ale holky, které samy závodí, jako třeba mistryně světa z roku 2008 Livia Lancelot.
Po degradování „Women´s Motocross World Championship“ promotérem Youthstream bojuje nyní krásná Francouzka o svoji kariéru..

Něžné pohlaví udělalo v profesionálním sportu obrovský krok vpřed. Ženy nedělají kariéru jen v tenise, lehké atletice a akrobatických cvičeních, ale také v disciplínách, které byly původně doménou mužů. Např. freeskiing, surfování a horská kola. Vypadalo to, že se do popředí probojuje i ženský motocross. Byli bychom rádi, kdyby se stalo samozřejmostí, že i holky budou startovat ve vlastní třídě na GP, AMA Nationals, také na X Games nebo na Motocrosse národů. Livia Lancelot si myslí, že úspěch ženského motocrossu by mohl být brzy u konce.

Ahoj Livi, co je nového v souvislosti s mistrovstvím světa žen?

Od příštího roku se má naše mistrovství rozdělit mezi MX3 a MX1/2 GP. Slyšela jsem o tom v srpnu chvíli před závodem v Lommelu a zeptala jsem se tedy promotéra Giuseppe Luonga, co má skutečně v plánu. Byl ke mně opravdu upřímný a vysvětlil mi, že mistrovství světa žen bude mít příští rok 6 nebo 7 závodů. Většina bude vypsaná nově jako Amatér WM společně s MX3. Přesto se pojedou ještě dva nebo tři závody jako součást mistrovství světa MX1/2.

Co to znamená pro Tebe a pro ostatní holky, které se účastní mistrovství světa?

Obrovský problém je, že není žádný tým, který by jezdil oba mistráky, Bylo by samozřejmě super, kdyby byl v depu nějaký čistě ženský tým, ale zatím takový neexistuje. Není tedy nikdo, kdo by se mnou jel všechny závody.

To znamená, že pokud se mistrovství žen rozdělí, musela by ses rozhodnout pro jednu sérii (MX3 nebo MX1/2)?

Správně. Jediná možnost, která mě napadá, je sestavit vlastní tým. Největší problém je přitom stejně rozpočet. Je jasné, že by se našli sponzoři, kteří by mi dávali oblečení nebo darovali motorku, obzvlášť když ví, že se můžu stát mistryní světa a mé fotky by se potom objevovaly v různých časopisech. Vědí, že když mi dají motorku, dostanou za to také něco zpátky. Nedají mi však žádné peníze na závody. A když nemám peníze, abych mohla jezdit na závody, nepotřebuji logicky ani motorku.

To je ale krok zpět?!

Každopádně! Když vezmeš třeba tenis – ženy vydělávají občas více než muži,  ale trvalo to opravdu dlouho. Doufala jsem, že by se to mohlo podobně vyvinout i v motocrossu. Nechci víc peněz než kluci. Polovina by mi docela stačila (smích)! Ale s novým kalendářem a přístupem Youthstreamu si myslím, že mistrovství dříve či později skončí, protože se našim závodům nebude tolik věnovat tisk a nebude o ně celkově takový zájem.

Je pro Tebe tedy velký problém zorganizovat vše na další sezónu?

Upřímně nevím, co budu příští rok dělat, protože nový systém mistrovství mi všechno opravdu znesnadnil. Právě se snažím sestavit vlastní tým. Nevěřím, že týmy MX1/2 by braly na závody holky, takže musíme zorganizovat něco samy. Zkouším všechno uspořádat s jedním starým týmem. Potřebuji dodávku, nářadí, mechaniky... Doufám, že se mi vše podaří. Když to nedokážu, musím to udělat nějak jinak. Třeba trénovat závodníky...

A když to neklapne, mohla bys omrknout MX scénu v Americe, co?

Ne, do Ameriky v žádném případě! Už jsem tam jela nějaké závody a připadá mi to tam trochu jak v cirkuse. Není tam opravdu nic profesionálního. Holky jezdí 15 minut a jedno kolo a někdy jsou závody ještě zkráceny, protože promotér musí připravovat trať pro ostatní kategorie. Je to opravdu neprofesionální a navíc ještě drahé. Není to hold Evropa. V Americe si musí pronajmout dům, auto, atd. a to je těžké už i ve Francii, natož v USA! Je téměř nemožné najít sponzora, který by mě v takovém „výletu“ do USA podpořil.

OK, tak něco jného.. Můžou závodit ženy a muži společně?

To je opravdu těžké. Když jsem jezdila mistrovství Francie, nebyl problém se kvalifikovat. Byla jsem první žena, která to dokázala, ale vždycky jsem věděla, že bych nedokázala vyhrát. Když jsem byla ještě mladší, vyhrála jsem v regionálních závodech nad klukama, kteří teď jezdí GP. Když si na to vzpomenu, bylo to fakt super,  bavíme se ale o třídách 65 a 85 ccm – to je něco jiného, než jezdit na 250-tce na rozbité trati.

Proč myslíš? Určitě to souviselo s fyzičkou.

Myslím, že jo. Byla jsem větší a rychlejší než kluci. V deseti, dvanácti letech jsem byla mnohem vyšší než kluci, takže pětaosmdesátka pro mě nebyla problém. Byla jsem větší a silnější. Pak ti je 14, 15 a všechno se najednou obrací. Už jsem nebyla ve výhodě. Dnes za mou chodí rodiče ostatních a říkají, jak jejich dcera perfektně jezdí. Já už vím, že když nedokáže vyhrát regionální závody na pětaosmdesátce, nedokáže bojovat ani o titul mistryně světa. Katherine Prumm, Steffi Laier a já jsme byly v 85 ccm opravdu rychlé.

Musela jsi už ustát mnoho těžkých pádů. Je pro holku těžké tyto situace zvládnout?

Ano, kvůli zraněním jsem přišla o dva tituly mistryně světa, to je opravdu problém. Ženské tělo asi není na motocross tak dobře stavěné. Když spadnu opravdu tvrdě, třeba na rameno, vyhodím si ho, protože nemám takové svaly jako muži. V současnosti jezdím poměrně klidně a nepadám už tak často, jako dřív. Každý z nás se už někdy setkal se zraněním. Katherine Prumm musela s ježděním úplně přestat. Maria Franke měla opravdu tvrdý pád před pár týdny a pravděpodobně si bude muset dát rok pauzu. Steffi Laier má problémy s ramenem. Já mám operované koleno a rameno. Většinou spolu mluvíme spíš o našich úrazech.

Je ženský motocross stejně tak tvrdý, jako ten mužský?

Myslím, že u nás to je trochu jiné. Jsme sice stejně bojovné, já chci vždy vyhrát, dokonce i když hraju karty se svou babičkou. Nejsme ale tak tvrdé při předjíždění. Občas sice dojde k nějakému kontaktu při předjíždění nebo tak, nejsme opravdu žádné „slečinky“, ale vždy jde o férový souboj. Katherine Prumm byla nejspíš výjimka, závodila velmi tvrdě, možná trošku potřeštěně. Jela jakoby podle jiných pravidel. Myslím, že byla náš Clement Desalle!

Určitě pro Tebe bylo úžasné, když jsi v roce 2008 získala první titul mistryně světa. Byl to Tvůj nejlepší motocrossový moment?

Nejsem si jistá. Další moment, na který určitě nikdy nezapomenu byl, když jsem najížděla na SX trať v Bercy, i když jsem se nemohla zúčastnit závodu. Když jsem byla malá, vždycky jsem snila o Bercy. Byla jsem v Bercy poprvé v 6-ti letech jako divák a tenkrát jsem řekla mámě, že bych tam jednou chtěla závodit. Pro holku to je však trochu šílené. Ale po všech mých úspěších jsem byla do Bercy pozvaná, abych objela jedno ukázkové kolo. V té době mě ve Francii vlastně nikdo neznal. Ten den jsem byla první jezdec na trati. Jela jsem docela pomalu a jen v cíli jsem předvedla menší whip. Zastavila jsem, sundala helmu a každý se díval na moje vlasy. Hleděli, že trať právě projela holka a všichni začali tleskat. Bylo mi 15 nebo 16 a myslela jsem si: „Wow, všichni tleskají jen mně!“ To byl opravdu skvělý pocit.

Překlad: Nikola Otřísalová

Foto: Vojtěch Brumla a FIM archiv

Zdroj: MotoX
Převzato z: Motolevel.com