Z historie Mšenských motocyklových soutěží

 
Něco z historie a vývoje terénních motocyklových soutěží ve Mšeně

Dobře stmelený kolektiv zmůže vše! A tak tomu bylo a je i ve Mšeně. Byla to hrstka nadšenců, která se sdružila k tomu, aby zahájila motoristickou činnost uspořádáním jízdy zručnosti v ulicích města. Kolektiv, prodchnutý jednotící vůlí dal základ populárním „Mšenským motocyklovým soutěžím" uspořádáním I. ročníku v roce 1950 na trati dlouhé 100 kilometrů v bezprostřední blízkosti města. Soutěž si již ve svém prvním ročníku získala značné obliby mezi jezdci pro různorodost terénu a zejména pro svou obtížnost. Nejúspěšnějším družstvem bylo družstvo n. p. Mototechna ve složení: V. Raboch, J. Šulc a F. Kodeda.

Program I.ročníku: program1952.pdf (173,9 kB)

II.ročník v roce 1951 se terénní motocyklová soutěž jela již jako oblastní podnik na trati dlouhé 180 km s účastí 190 jezdců, Nejúspěšnějším družstvem bylo družstvo DAZ Praha ve složení: V. Raboch, J. Čížek, S. Klimt, když nejlepším jednotlivcem byl náš nejúspěšnější jezdec padesátých let Jaromír Čížek z Prahy.

III. ročník soutěže v roce 1952 měl účast 175 jezdců na trati 185 km. Nejúspěšnějším družstvem bylo opět družstvo DAZ s jezdci O. Chasákem, O. Hamršmídem a J. Kombercem. Organizace soutěží se prohlubovala a byla již natolik pečlivá, spolehlivá a prověřená, že kolektiv, z něhož jednotlivci odcházeli, aby byli nahrazováni jinými si mohl vzít za úkol odpovědnou přípravu soutěží, které byly součástí mistrovství Československé republiky. Trať soutěže byla propracována v rozmanitosti i v obtížnosti terénních úseků, kterých zdejší krajina poskytuje nepřeberné a zároveň pod!e narůstajících požadavků na její délku prodlužována.

Program III.ročníku: program1952.pdf (173,9 kB)

lV.ročník v roce 1953 její trať měřila 228 km a zahrnovala 6 kontrolovaných úseků -„šlapaček" — z nichž nejznámější se staly pověstné „Ďáblovy schody" na Kypě, odkud záběry výjezdu jezdců se staly oblíbenou atrakcí fotoreportérů. Tohoto ročníků se zúčastnilo 140 jezdců. O náročnosti soutěže svědčí skutečnost, že nikdo z účastníků nedojel bez trestných bodů. Nejúspěšnějším družstvem v tomto IV. ročníku Mšenských soutěží bylo opět armádní družstvo s jezdci O. Chasákem, M. Součkem a K. Buchnarem.

Trať V. ročníku 1954 měřila 265 km. K soutěži bylo přihlášeno 136 jezdců. Tímto rokem začíná údobí „zmoklých" soutěží, což kladlo značné nároky na jezdeckou zdatnost účastníků a zároveň se projevovalo v počtu přihlášených a ve výsledcích. Po zhodnocení průběhu soutěže, která se konala jako finále mistrovství Československa v terénních soutěžích 1954, bylo klasifikováno jen 48 jezdců, z nichž 4 dojeli bez trestných bodů! V tom se obráží poslání a význam Mšenské soutěže, která tak podstatně přispívá k soustavnému růstu vyspělosti československých jezdců.

Itinerář 1954  itinerar1954.pdf (72,3 kB)

Obtížnost VI.ročníku Mšenské soutěže 1955 dosvědčuje nejen její délka 320 km, ale především její výsledky, kdy ze 143 přihlášených jezdců nedojel nikdo bez trestných bodů, což nutno popravdě připsat na vrub zvlášť nepříznivému počasí.

Dosavadní ročníky Mšenských soutěží plnily nejen svůj stěžejní úkol, pomáhat ve vývoji a růstu jezdecké zručnosti československých jezdců, ale také ve výchově a zkušenostech místního pořadatelského sboru. Vhodné podmínky, dokonale splňující požadavky, kladené na úroveň opravdu „velkých" soutěží — terén i ostatní organizační a pořadatelské předpoklady — v nichž se měnila jak délka trati, tak i počty účastníků, mezi nimiž rostli Čížkové, Chasákové, Polankové, Pudilové, Roučkové aj., převážně rozhodly o tom, že VII. ročník Mšenské soutěže v roce 1956 na trati prodloužené v jednom směru na 380 km byl z pověření ÚAMK Československé republiky uspořádán jako podnik dvoudenní s mezinárodním charakterem. V této soutěži se střetl výkvět našich soutěžních jezdců s 28 zahraničními jezdci, z nichž někteří, tak jako mnohý z našich, byli účastníky M 6 D. Druhý den se táž trať jela obráceným směrem. Diváci se poprvé setkali s novinkou při Mšenské soutěží, s motocykly s přívěsnými vozíky, aby se už nikdy víc na soutěžích ve Mšeně neobjevily.

Itinerář 1956  itinerar1956.pdf (213,2 kB)

Mapa 1956  mapa1956.pdf (62,5 kB)

Foto a článek ze SVĚTA MOTORŮ:  https://www.enduromotosport.com/historie/msenska-mezinarodni-motocyklova-dvoudenni-soutez-7-8-7-1956/

Pořadatel uspěl natolik, že po roční přestávce v roce 1957, kdy bylo kaledářního termínu Mšenské soutěže užito k uspořádání soutěže v Jizerských horách, aby byly prověřeny některé vybrané úseku pro plánovanou trať 33. Mezinárodní šestidenní soutěže FIM se střediskem ve Špindlerově mlýně, byl opět pověřen v roce 1958 přípravou II. ročníku Mezinárodní dvoudenní terénní motocyklové soutěže, zároveň VIII. Mšenské. K soutěži bylo výběrově přihlášeno 130 československých jezdců jednotlivců, 25 zahraničních účastníků, 2 národní družstva o „Cenu národů", 7 továrních družstev a 24 klubová družstva. Soutěž pro naprostou nepřízeň počasí, kdy trvalý déšť a vzdutá hladina vodních toků přímo zaplavily některé úseky trati, musila být ukončena již po prvním dnu.

Itinerář 1958-1  itinerar1958-1.pdf (144,9 kB)

Itinerář 1958-2  itinerar1958-2.pdf (89 kB)

Mapa 1958  mapa1958.pdf (94 kB)

IX. ročník byl uspořádán v roce 1959 za účasti 108 jezdců jako součást mistrovství Československé republiky.

Itinerář 1959  itinerar1959.pdf (181,4 kB)

Po tomto IX. ročníku a po přestávce v roce 1960, vyplněné jinými úkoly, byl roku 1961 uspořádán X. ročník jako finále mistrovství Československa. Tato soutěž byla jubilejní nejenom svým pořadím, ale byla součástí oslav 10 let trvání Automotoklubu Svazarmu ve Mšeně. Na této soutěži se poprvé objevily motocykly nejnižšího objemu 50 cm3. Celkem startovalo 117 jezdců.

Následná přestávka v pořádání soutěží byla vyplněna přípravou a zajišťováním závodů na ploché dráze na místním stadiónu TJ Sokol. Tak 1. května 1964 byl AMK Svazarmu Mšeno pověřen uspořádáním l. kola mistrovství světa jednotlivců za účasti jezdců z 5 států. Také středisko pořádání motocyklových soutěží bylo přeloženo do Podkrkonoší jako příprava na 38. ročník M 6 D se sídlem ve Špindlerově

Mlýně roku 1963, na němž byla řada členů ÁMK Svazarmu Mšeno pro své zkušenosti pověřena mnohými odpovědnými funkcemi.

XI. ročníkem roku 1964 začíná druhá etapa pořádaných soutěží ve Mšeně, jimiž byla nastoupena cesta těžkých soutěží. První z nich byla právě u nás. Tuto i další výstižně charakterizují nadpisy referátů „Světa motorů". V trati se pořadatel vrátil k mnohým osvědčeným úsekům v terénech Českolipská a Českého Ráje. Druhý den se jela táž trať v opačném směru. Tehdy již vzrůstal počet účastníků nejnižší třídy, takže se soutěže zúčastnilo ve třídě do 50 cm3 19 jezdců, do 125 cm3 24 jezdci, do 175 cm3 24 jezdci, do 250 cm3 37 jezdců a do 350 cm3 33 jezdci, celkem 137 jezdců. Mezi jezdci jsou stále ještě jména jako Oldřich Hamršmíd, Frant. Hóffer, Otakar Chasák, Saša Klimt, Karel Pecha, Zdeněk Polanka, Jaroslav Pudil, bratří Roučkové, Vladimír Šedina, Vladimír Štěpán, Arnošt Zemen a mnoho dalších, kteří přispívali svými výsledky v M6D k dobré pověsti československého soutěžního sportu, Objevují se již jména nová, jichž „čas" teprve přicházel, jako Jaroslav Bříza, Zdeněk Češpiva, Josef Fojtík, Jiří Jasanský, Milan Jedlička aj. Jako nové prvky soutěže byly zařazeny zkoušky akcelerace, akcelerace a brždění; takže úkolem jezdců nebylo jenom absolvovat bez úhony trať soutěže, ale dovést stroj k těmto zkouškám ještě s dostatkem jeho sil. Skutečnost, že ne všichni jezdci byli dobře připraveni vystihuje titul článku SM, „Probuzení ze sna", neboť jen 2 jezdci dokončili soutěž bez trestných bodů.

V roce 1965 — XII.ročník — byla soutěž svým ústředním děním přenesena do letoviska Kokořín—Dolina nejen ubytováním jezdců, ale i startem a cílem. Trať měřila v okruhu jednoho dne 317 kilometrů. Jaro roku 1965 bylo deštivé, proto řada jezdců, která věděla, co je nutno si představit pod pojmem „Mšenská soutěž", se k přejímce strojů nedostavila. Proto ze 143 přihlášených jezdců jen 106 startovalo. Skutečně také již v prvním dni provázel soutěž téměř po její celé trati vydatný liják. První den dokončilo soutěž jenom 17 jezdců, z toho bez bodové ztráty 5. Proto po prvním dnu skončil i tento ročník soutěže. Špatné počasí s velmi obtížnými podmínkami včas upozornily u nových typů motocyklů na nedostatky, které bylo možno před nadcházející M 6 D v Anglii ještě ve zbývajících 3 měsících odstranit. Proto „Svět motorů" nadepsal svůj referát „Mšenská sprcha".

Zato v roce 1966 při XIII. ročníku soutěže bylo skutečně „Slunce nad Mšenem" podle SM, které odškodnilo jak jezdce, tak pořadatele. „Padesátky" sice startovaly jen 4, ale dojela alespoň jedna, dokonce na „stříbrnou" medaili, když celkem z 92 jezdců na startu soutěže bylo klasifikováno 55, z toho 23 „zlatí", 21 „stříbrný" a 11 „bronzových".

XIV. ročník roku 1967 („Mšeno lákavé a zrádné" - SM) zastihl ze 110 jezdců na startu (trať měřila v celkové délce obou dnů 542 km) jenom 52 jezdce u cíle. Největší počet odpadlých bývá příslovečně v prvním dnu soutěže, kdy to bylo 45 jezdců a ve druhém dni jen 13. „Zlaté" hodnocení si odváželi 23 jezdci, „stříbrné" 9 a „bronzové" 20 jezdců. Tato soutěž už viděla jezdce, s jejichž jmény se setkáváme ve spojitosti s největšími úspěchy tohoto sportovního motoristického odvětví, jako jsou Bříza, Císař, Češpiva, Fojtík, Mašitá, Mrázek, Válek a další, Také motocykly nejmenších tříd začaly prokazovat zlepšený výkon, takže do dalších let bylo možno na ně pohlížet s určitými nadějemi i v ČSSR.

Při XV. ročníku roku 1968 („Křížová cesta kolem Mšena" — SM) odstartovalo 86 jezdců. Přes krásné počasí, suchý terén, odpadlo 50 jezdců, takže k cíli se jich objevilo jen 36, z toho 14 „zlatých", 4 „stříbrných" a 18 „bronzových". Mezi klasifikovanými byl i jezdec ve třídě do 75 cm3 na Tatranu, kdy tyto stroje již měly podstatně lepší výkon. Trať prověřila svými úseky jako je Kypa, Křížová cesta na Bezděz nejen jezdce, ale i stroje před jejich startem v Itálii. Prověrka nedopadla však nejlépe. Byli to tentokráte i jezdci (a jejich stroje), které začátek sportovní sezóny — střed dubna — nezastihl v nejlepší formě.

Po přestávce roku 1969 uvítal XVI. ročník Mšenské mistrovské soutěže („Mšenské schody" - SM) ve dnech 30. a 31.8.1970 dlouholetého účastníka Mšenských soutěží O. Chasáka již jako trenéra soutěžních jezdců pražské Dukly, který byl s přípravou i s průběhem soutěže velmi spokojen. Soutěž tehdy až na třídy 350 m3 rozhodla o mistrech ČSSR pro rok 1970. Zároveň začala třetí etapa v pořádání soutěží, kdy všechny naše soutěže ve Mšeně byly zahrnuty do závěrečných fází příprav československých jezdců na M 6 D, od roku 1970 pro ČSSR tak úspěšné. Soutěž sama ve svých závěrech ověřila správnost nominace na 45. ročník M 6 D. Některé úseky trati soutěže hned po jejím ukončení posloužily v pondělí 1.9.1970 nominovaným jezdcům pro M 6 D jako tréninkové a byly současně prověrkou připravenosti strojů.

XVII. ročník roku 1971 ve dnech 28, a 29.8. byl malým jubileem, neboť pořadatelský AMK Svazarmu Mšeno slavil 20 let od svého vzniku. Soutěže se zúčastnil 81 jezdec, z toho v prvním dni odpadlí 34 jezdci, ve druhém pak 8 jezdců, takže klasifikováno bylo 39 jezdců, z toho 27 na „zlatou", 5 na „stříbrnou" a 7 na „bronzovou" medaili, takže zbyl skutečně jen výkvět soutěžního sportu. Na závěr vedle výsledků z hlavní soutěže byly zároveň vyhlášeny výsledky celého mistrovství ČSSR roku 1971.

Po přerušení řady soutěží v roce 1972, když obvyklý termín posloužil k přípravě československé účasti na M 6 D ve Špindlerově mlýně, se v XVIII. ročníku ve dnech 25. a 26.8. 1973 objevilo u přejímky 78 jezdců k poslední prověrce před 48. M6D v USA. Tam jsme byli velmi úspěšní i s novými mladými jezdci jako jsou například mšenští rodáci Jaroslav Kauler, Josef Sirůček. O kvalitě příprav i provedení svědčí referát v SM, číslo 38 z roku 1973, z něhož vyjímáme: „Proto také ještě v pondělí po soutěži 27. 8. si nominovaní jezdci na trati XVIII. Mšenské soutěže vyzkoušeli své stroje, připravované pro USA. Trať soutěže měřila v jednom okruhu 151 km a jela se každý den dvakrát. Druhý den se jela soutěž po téže trati, opětně dvoukolově, avšak opačným směrem. Do každého kola byly zařazeny dvě rychlostní zkoušky formou motokrosu, s odlišným místem startu a cíle. Do jedné z nich se podařilo zařadit zatáčku typu, která čeká naše jezdce v RZ při „6D" v USA. Při této příležitosti je nutno poznamenat, že pořadatelé soutěže věnovali vytýčení a zajištění nejen těchto motokrosových úseků, ale i celé trati, její volbě, značení a pořadatelskému zajištění při vlastní soutěži péči, pro Mšeno příslovečnou. Trať mšenských soutěží se vyznačovala vždy mimořádnou obtížností, danou tím, že okolí Mšena poskytuje nepřeberné množství prvků, žádoucích v soutěži, ať jsou to písky, bahna, kamení, jehličí, tráva, stoupání, známá Kypa, výjezd na Vlhošť, klesání atd. Bohužel, není v silách pořadatelů, aby zabránili lidské zlobě v ničení značek soutěže a dokonce v různých nástrahách, kladením pokáceného dřeva do trati, kde docházelo ke zranění jezdců a pořadatelů. Odmyslíme-li si tyto skutečnosti, plně platí výrok s. Křivky, československého zástupce ve FIM, (a šéf konstruktéra úspěšných soutěžních motocyklů ve Vývojovém závodě JAWA ve Strašnicích, pozn. red. programu), že mšenská soutěž zůstává nejtěžší čs. soutěží s nejlepšími rychlostními zkouškami od doby, kdy se jezdí ve formě motokrosů. Vždycky je to vrcholná prověrka výkonnosti strojů a kvality jezdců." Toto uznání těší, ale zároveň zavazuje. Je to jistě nejlepší a nejvyšší ocenění, jakého se mohlo dostat členům pořadatelského sboru za vynaloženou fyzickou námahu, za volný čas věnovaný přípravě i provedení soutěže, z úst nejpovolanějších.

K soutěži XIX. ročníku v roce 1974 bylo převzato 77 strojů v objemových třídách od 75 cm3 až do třídy „přes 350 cm3". Jak jinak ani nemohlo být, soutěž jako poslední příprava a prověrka před 49. M 6 D v Itálii byla natolik náročná, že ji dokončili jen 33 jezdci, a to 1 do 75 cm3, 1 do 100 cm3, 2 do 125 cm3, 8 do 175 cm3, 9 do 250 cm3, 6 do 350 cm3 a 6 přes 350 cm3. V nejnižších třídách odpadlo 75%, ve třídě do 125 cm3 50% jezdců. Trať i jízdní doby bylo rozhodně možno dodržet. Soutěž odhalila mezeru mezi špičkou jezdců a dalším jezdeckým polem, i výkyvy ve výkonu reprezentantů. Jen 4 jezdci dojížděli do časových kontrol včas! Náročnost soutěže se nám po všech stránkách vyplatila a vrátila ve výsledcích z 49. M 6 D v Itálii, jež nemají obdoby v historii naší účasti v této světové soutěži (vedle obvyklého Světového poháru a Stříbrné vázy, i tovární a klubová družstva)! Mimo jiné vpředu jmenovaný jezdec Josef Sirůček ze Mšena za svůj taktický výkon v Itálii byl jmenován mistrem sportu. Pikantní na organizaci této XIX. soutěže je ta skutečnost, že byla připravena prakticky za 3 týdny, když Sportovní komise ÚR AMK Svazarmu ČSSR teprve v létě rozhodla, že „Mšeno" bude v roce 1974 pověřeno uspořádáním řádné mistrovské soutěže ČSSR 1974 namísto plánované kontrolní soutěže před 49. M6D.

Pořadatel všech dosavadních soutěží ve Mšeně v různém věkovém složení připravil i tento letošní jubilejní XX. ročník Mšenských soutěží. Chceme, aby vešel do vědomí účastníků jako „XX. Mšeno - 1975".Do tohoto ročníku soutěže se přihlásilo 137 jezdů k přejímce se dostavilo 114 v cíly soutěže bylo klasifikováno 44 jezdců.trať soutěže měřila cca 140km a jela se každý den dvakrát,tedy 280km denně .V sobotu 13.9.1975 jsou značky červené; v neděli 14.9. 1975 jsou značky modré s jízdou v opačném směru. Start –cíl soutěže školní hřiště ,rychlostní zkoušky po oba dny v katastru obce Olešno,u silnice Mšeno –Dubá („U kravína“). Soutěž byla vypsána pro třídy 75,100,125,175,250,350 a nad 350 cm3. Minimální počet jezdů ve třídě 6 .Soutěže se mohli zúčastnit jenom jezdci ,kteří mají licenci l.VT.Trať soutěže vedla místy Mšeno,Libovice,Kypa,Houska,Panská ves,Deštné,Houska,Olešno,Sedlec,Mšeno.

Startovní listina 1975  str1975.pdf (385,3 kB)

Výsledky 1975  vysledky1975.pdf (249,9 kB)

XXI.ročník Mšenské soutěže se jel 4.-5.1976 .Trať měřila stejně jako v předešlém roce.První den červené značky druhý den modré v opačném směru.Přihlášeno 97 jezdců k přejímce se dostavilo 75 jezdců a v cíly bylo klasifikováno 44 jezdců.

Mapa 1976  mapa1976.pdf (90,1 kB)

Startovní listina 1976  str1976.pdf (111,4 kB)

Výsledky 1976  vysledky1976.pdf (231,7 kB)

XXII.ročník následuje po delší přestávce v roce 1984 18.8-19.8. Střediskem soutěže je opět školní hřiště .Umístění rychlostních zkoušek -nová pískovna Srní-terén ,silnice Břehyně –St.Splavy –akcelerace.

Mapa 1984  mapa1984.pdf (33,4 kB)

XXIV. ročník Mšenské soutěže 22.-23.srpna 1987 .Střediskem soutěže se stal stadion ,rychlostní zkoušky: Motokros-pastvina u obce Nosálov Speciál test –lesní cesta u křižovatky u obce Žďár Akcelerace –Mšeno-Stránka

Mapa 1987  mapa1987.pdf (18,2 kB)