Zemřel vynikající soutěžák pan Bohuslav Roučka
Bohužel musíme zdílet smutnou zprávu, že dne 13.2.2012 zemřel ve věku 83 let bývalý motocyklový jezdec pan Bohuslav Roučka.
Kariéra Bohuslava Roučky je stručná. Začínal s výučním listem zámečníka. Z vývojáře se stal továrním jezdcem, pak úspěšným motokrosovým závodníkem. V sedmadvaceti byl Zasloužilým mistrem sportu. Do sedla motorek „čezet“ nasedal v letech 1948 až 1965. „Ročně jsme jezdili asi jedenáct závodů a čtyři soutěže. Od poloviny dubna do konce září jsem neměl jedinou volnou neděli,“ vzpomíná dnes jedenaosmdesátiletý muž ze Strakonic, který poznal terénní tratě snad ve všech evropských zemích.
Na prestižní soutěži Mezinárodní motocyklová šestidenní byl Roučkův tým třináctkrát a pětkrát si odvezl zlato. I přesto, že pětice závodníků jezdila jen na speciálně upravených sériově vyráběných strojích. Nejtvrdšími závody bývaly podle Roučky takzvané skotské šlapačky. Nejhorší zážitek má ale z Anglie ze čtyřiapadesátého roku. „Trať byla špatně značená. Pořadatel, který nás měl směrovat, nikde. Asi čtyřicet jezdců v čele s domácími zabloudilo. Zjistili jsme to, až když jsme viděli, že Angličané zastavují a hledají v mapách,“ vypráví. Za zdržení hrozily trestné body a bylo by po vítězství. „Měli jsme tehdy speciální tachometry a hodinky. Ty ukazovaly, že mám být za dvě minuty na kontrolním stanovišti. Rozjel jsem to, ale srazil jsem se s jezdcem na špici a rozbil předek motorky. Kvůli chybě pořadatelů porota závod anulovala a mně dovolila vyměnit kolo. Měl jsem ale prohnutý rám a ohnutý blatník. A to byl teprve začátek šestidenní soutěže. Jiná motorka nesměla být, tak jsem vzal cihlu a blatník srovnal, aby prošel pod rámem, a mohl jsem pokračovat,“ líčí Roučka. Opakem Anglie a Skotska byl prý německý Garmischpartenkirchen. Odtud vozili jezdci vítězství. Stovky získaných trofejí několikanásobný mistr Československa v terénních soutěžích různých kubatur nikdy přesně nespočítal.
Po závodní kariéře jezdil dál s týmem jako doprovod. Po osmašedesátém roce ho komunisté za hranice ale už nepustili. Dnes mu z motorek zbyl jen unikátní Simson 75. Jezdí na něm na Šumavu na houby.